Čeští vědci nalezli buňky, schopné hojit rány bez jizev

REGENERACE POŠKOZENÉ TKÁNĚ

Řada organismů je schopna si obnovit poškozené a někdy i úplně ztracené tkáně, aniž by tato regenerace zanechala na těle jakékoliv jizvy. Umějí to třeba nezmaři a ještěrky, v embryonálním stadium dokonce i člověk. Proto je řada operací u dětí prováděna, když jsou ještě v děloze matky. Úžasné regenerační schopnosti mají i pulci žab, zvaných drápatky vodní, jež v raném vývojovém stadiu mohou zregenerovat amputované části těla. Následně tuto schopnost na čas ztrácejí, aby ji poté opět získali zpět. To znamená, že je možné regeneraci znovu aktivovat. Vědecký tým z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy využil pokročilé technologie včetně profilování jednotlivých buněk, aby objevil takzvané regenerační iniciační buňky (RIC). Ty vznikají v reakci na poranění. Migrují na povrch rány, kde organizují okolní buňky k regeneraci poškozené tkáně. Jakmile dokončí svou úlohu, zase zmizí. Pokud jsou tyto buňky fyzicky odstraněny, schopnost regenerace mizí a vznikají jizvy. „Nyní pokračujeme v charakterizaci RIC, abychom mohli vyvinout léčebné postupy, které je v poraněných tkáních aktivují, navodí tak hojení bez jizev a umožní regeneraci tkání, jež by za normálních okolností jizvu vytvořily,“ přibližuje Radek Šindelka, hlavní autor studie, který výzkum vedl ve výzkumném pracovišti BIOCEV. Zkoumání je sice teprve v počátcích, v budoucnu by ale mohlo významně usnadnit hojení po rozsáhlých operacích, jako je například odstranění prsu u žen v důsledku rakoviny. 

ZDROJ: 21. století, 14. 11. 2024, strana 87