Biotechnologický ústav AV ČR

V pátek 25. září se BIOCEV ve Vestci otevřel veřejnosti. Pilotní Noc otevřených laboratoří, kterou organizoval Biotechnologický ústav AV ČR ve spolupráci s partnery v centru BIOCEV – Mikrobiologickým ústavem AV ČR, 1. lékařskou fakultou UK a Přírodovědeckou fakultou UK – přilákala více než 300 návštěvníků všech věkových kategorií.

Mor včelího plodu a hniloba včelího plodu patří mezi poměrně časté choroby v Česku. Neexistuje na ně lék a napadená včelstva se musejí utratit. Vědci z Akademie věd ČR ve spolupráci s včelařskými a technickými odborníky vyvinuli preventivní přípravek, který dokáže včely ochránit. Závěrečný zátěžový test podstupují včelstva v unikátní proletové hale v Terezíně.

Horizontální přenos mitochondrií se dříve zkoumal především v souvislosti s rakovinou a dalšími nemocemi. Vědci jej však nyní pozorují také během vývoje, při udržování tkáňové homeostázy a v rámci běžných fyziologických procesů. Mezinárodní tým, do něhož se zapojili i vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky, v novém článku typu „Opinion“ uvádí, že důkazy jsou již natolik přesvědčivé, abychom tento jev považovali za nově se rozvíjející obor buněčné biologie.

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od těch, v nichž dochází k jeho cílenému odstranění. Identifikoval také nové kandidátní geny, které se na tomto procesu mohou podílet. ...

Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze jako první komplexně popsali drobné membránové váčky uvolňované z jednotlivých částí prasečího nadvarlete a prokázali, že se vážou na spermie a předávají jim molekuly důležité pro jejich dozrávání. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Extracellular Vesicles.

Michaela Liegertová se dlouhodobě pohybuje na pomezí vědy, vzdělávání a nových technologií. Původně vystudovaná buněčná a molekulární bioložka patří mezi výrazné hlasy v oblasti smysluplného využívání umělé inteligence ve výzkumu a v akademickém prostředí. Do BTÚ přichází s úkolem pomoci nám AI lépe porozumět, nastavit její bezpečné a praktické používání a ukázat, kde nám může opravdu ušetřit čas nebo otevřít nové možnosti.