Jedenáct vědců obdrželo diplom prestižního titulu "doktor věd"

Ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR převzalo z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové diplomy vědeckého titulu „doktor věd“ 11 jeho nových nositelů. Působí na pracovištích Akademie věd České republiky, jeden z nich na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Vědecký titul vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Zájem o získání titulu projevují i vědci mimo Akademii věd, jak z vysokých škol, tak z neuniverzitních pracovišť či ze zahraničí. Titul „doktor věd“ (nebo jeho anglický ekvivalent „Research Professor“) za jménem totiž potvrzuje, že badatelé patří k vědecké špičce a předávají zkušenosti a znalosti dál.

Titul uděluje Akademie věd ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení.

Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise pro obhajoby, jejichž členy jsou specialisté z pracovišť AV ČR a vysokých škol a nejméně tři oponenti z České republiky i ze zahraničí. Akademie věd ČR usiluje o právní zakotvení tohoto vědeckého titulu v legislativě České republiky. Od roku 2003 bylo uděleno 224 těchto titulů.

Pravidla udělování vědeckého titulu „doktor věd“ a další informace jsou umístěny na webových stránkách AV ČR na adrese: http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/vedecky-titul-dsc./.

Novou nositelkou titulu "doktor věd" se stala RNDr. Gabriela Pavlínková, Ph.D., DSc., pracovnice Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky, která obhájila disertaci nazvanou „Molecular mechanisms in the development and function of auditory neurons“. Práci obhájila před komisí Biomedicína a získala vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.

Doktorka Pavlínková je výraznou vědeckou osobností v oblasti neurověd. Zásadní je její významný vědecký přínos pro specificky transkripční a epigenetické regulace v embryonálním vývoji, molekulární genetika vývojových poruch, neuro-senzorické poruchy, poruchy sluchu a patofyziologické mechanismy odpovědi na onemocnění cukrovkou. K těmto a dalším neurovědním tématům publikovala řadu zásadních prací v prestižních mezinárodních časopisech a výrazně tak přispěla k rozvoji vědění v této oblasti. Vede také úspěšnou vědeckou Laboratoř molekulární patogenetiky.

Disertační práce doktorky Pavlínkové se zabývá molekulární genetikou kongenitálních malformací poruch sluchu. Zejména se věnovala vývoji neurálních a senzorických progenitorů ve vnitřním uchu a tonotopické organizaci sluchového systému, molekulární diverzity a funkci sluchových neuronů.

Zdroj: TZ AV ČR