Úspěchy

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování tvaru a pohybu buněk. ...

Tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (BTÚ AV ČR) a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (ÚEM AV ČR) s podporou kolegů z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) učinil významný pokrok v pochopení toho, jak se mozek zotavuje po mrtvici. ...

Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z ÚOCHB AV ČR, ve spolupráci s dalšími kolegy z Akademie věd, konkrétně z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu. Pomocí pokročilé kryogenní elektronové mikroskopie a biochemických přístupů se jim podařilo popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin. Studii zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.

Rána se může zahojit bez jizev, pokud jsou přítomny regenerační iniciační buňky (RIC). Tento závěr publikovali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV v prestižním mezinárodním časopise Genome Biology. Objev může v budoucnu pomoci v léčbě onkologických onemocnění.

Vědci z Biotechnologického ústavu AVČR a 1. lékařské fakulty UK vyvinuli látky – ligandy, které dokáží deaktivovat funkci bílkoviny s názvem interleukin 6 v nádorovém prostředí blokací příslušného receptoru. IL-6 totiž přispívá k množení nádorových buněk a vede ke vzniku metastáz. V laboratorních podmínkách dokázaly tyto nové ligandy zpomalit růst a pohyb rakovinných buněk melanomu, duktálního adenokarcinomu pankreatu a glioblastomu. ...

Biotechnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (BTÚ) dosáhl významného úspěchu ve výzvě MŠMT Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) – Mezisektorová spolupráce.

Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR odkryla nový mechanismus vzájemného ovlivňování mikrotubulů a aktinového cytoskeletu při dělení buněk. ...

V roce 60. výročí založení EMBO bylo přijato 100 nových členů a 20 přidružených členů. Jedním z nich je Zdeněk Lánský, vedoucí Laboratoře strukturních proteinů.

Věnuje se průlomovému výzkumu metabolické komunikace mezi zdravými a rakovinnými buňkami. Její projekt podpořený prestižním ERC grantem má ambiciózní cíl: chce identifikovat „Achillovy paty“ rakovinových buněk a umožnit tak vývoj inovativních terapeutických přístupů. Nyní se snaží identifikovat nové strategie pro boj s rakovinou, což má potenciál přinést zásadní průlom v léčení této nemoci. V Biotechnologickém ústavu AV ČR založila Laboratoř buněčného metabolismu.

Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) spolu s ministryní pro vědu, výzkum a inovace ocenil při jubilejním dvacátém udílení Ceny předsedy GA ČR včera (12. října 2023) v Martinickém paláci pět nejlepších vědeckých projektů. Oceněné projekty ze všech oblastí základního výzkumu přispěly k výraznému prohloubení znalostí v dané oblasti a povedou k dalšímu uplatnění.

Vědci z Biotechnologického ústavu (BTÚ) AV ČR při Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) a z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) objasnili zásadní roli proteinu NEUROD1 při rozvoji těžkého diabetu. Diabetes typu MODY6 je jedním z podtypů diabetu, který je způsoben mutací v genu pro neurogenní diferenciační faktor 1 (NEUROD1). Jeho aktivita je klíčová v průběhu vývoje slinivky břišní a nezbytná pro regulaci produkce inzulinu. ...

Za excelentní výsledky projektu "Úloha NEUROD1 a ISL1 ve vývoji neuronů vnitřního ucha" obdržela minulý týden Gabriela Pavlínková čestné uznání předsedy Grantové agentury ČR (GAČR).

Drážďanská mezinárodní postgraduální škola pro biomedicínu a bioinženýrství (DIGS-BB) a čtyři ústavy Akademie věd ČR odstartovali novou spolupráci na vzdělávání doktorandů.

Nejprestižnější vědecký grant udělovaný Evropskou výzkumnou radou, ERC Synergy Grant, putuje do týmu Zdeňka Lánského z BTÚ AV ČR v centru BIOCEV. S francouzskými a americkými kolegy bude zkoumat funkce proteinu zvaného tubulin, který se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk. Na výzkum, který může objasnit i molekulární procesy neurodegenerativních onemocnění, tým získává 270 milionů korun (11 milionů eur) na šest let.

Zvítězil v kategorii "flash talk" v rámci mezinárodní konference 24th Heart of Europe bio-Crystallography meeting s prezentací "Effects of the Zn2+ to Cd2+ Exchange on the Structure and Activity of S1 Nuclease".

Mezinárodní vědecký tým pod českým vedením objevil nový protein. V budoucnu by mohl ovlivnit léčbu neplodnosti. Nachází se na povrchu vajíčka a hraje klíčovou roli při průniku spermií.

Nový fúzní protein lidského vajíčka, který hraje klíčovou roli při průniku spermie, objevil mezinárodní vědecký tým pod vedením Kateřiny Komrskové z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV a Přírodovědecké fakulty UK. Vědci zároveň vyvinuli speciální buněčné kultury na „výrobu“ proteinů lidského vajíčka. Nové poznatky mohou v budoucnu pomoci při diagnostice a léčbě neplodnosti, ale i k lepším antikoncepčním prostředkům.

Důležitým aspektem oplození u savců je vzájemná komunikace proteinových sítí, které se nacházejí na vajíčku i na spermii. Tyto proteinové komplexy procházejí mnohými změnami a přeskupováním v průběhu pohybu spermie reprodukčním traktem, kdy dochází ke zrání spermie, tzv. maturaci.

V letošním roce získalo EMBO Installation Grant šest vedoucích vědeckých skupin. Jedním z nich, a jediná v Česku, je Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, která je od letošního roku také držitelkou prestižního ERC grantu.

Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D. z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV získala nejprestižnější evropský vědecký grant udělovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC – European Research Council). Na svůj inovativní výzkum metabolické komunikace v nádoru obdrží podporu 1,5 milionů EUR (přibližně 38 milionů Kč) na pět let.

Jedním z mála projektů, který Grantová agentura ČR od příštího roku podpoří v rámci soutěže JUNIOR STAR, je projekt „Mezibuněčná komunikace nukleotidů: přehlížený cíl pro nové protirakovinné přístupy“.

Excelentní vědci a vědkyně obdrželi 30. září 2021 Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR) za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů, kterou letos výjimečně předala místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová. Prestižní ocenění za nejlepší základní výzkum získal také Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV.

Biotechnologický ústav AV ČR a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR podepsaly se společností Immunotech, patřící americkému koncernu Beckman Coulter, licenční smlouvu na výrobu nově vyvinutých testů na protilátky proti koronaviru. Nový typ testu umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od ostatních, které přímou ochranu neposkytují. Časově a finančně náročné testování protilátek se tak výrazně zjednoduší a zlevní. ...

Nová studie z Laboratoře molekulární terapie BTU vedené prof. Jiřím Neužilem ve spolupráci se skupinou prof. Karla Pacáka z National Institutes of Health (Bethesda, MD, USA) řadí SUCLG2 na seznam genů, jejichž patogenní variace zárodečné linie mohou zvyšovat riziko vývoje rakoviny v důsledku chybné regulace buněčného metabolismu. Výsledky této studie zveřejnil prestižní odborný časopis Journal of the National Cancer Institute.

Kontraktilita dává buňkám možnost dělení, pohybu a změny tvaru. Doposud se mělo za to, že jediným mechanismem kontraktility v živočišných buňkách je vzájemná interakce proteinů aktinu a myozinu. Mezinárodní tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR a Technické Univerzity v Drážďanech nyní přišel s objevem aktinové kontraktility, jež se obejde bez myozinu. Nález, který je klíčový zejména pro pochopení buněčného dělení, uveřejnil odborný časopis Nature Communications.

On the 1st of July 2021 the molecular-scale biophysics EU programme MOSBRI commences operation.

Druhá fáze hodnocení výzkumných ústavů Akademie věd byla úspěšně ukončena

Možnost vyvinout “nepříbuzné ligandy” otiskem paratopů široce neutralizujících protilátek a použít takové “epitop mimikující” ligandy jako vakcinační imunogeny jsme navrhli v naší nedávné publikaci. V nové studii ukazujeme na vývoji unikátní sady proteinů nazvaných Myomediny, že koncept vývoje mimikujících imunogenů může být užitečnou alternativou pro vývoj dosud chybějících vakcín. Odkaz na článek zde

Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis Cell Metabolism.

Novou protinádorovou látku vyvinul vědecký tým z Česka. Látka nazvaná mitoDFO využívá toho, že nádorové buňky potřebují více železa. Blokuje tak jeho zpracování, což zabraňuje nádoru v růstu. Článek o výzkumu publikoval časopis Cancer Research, uvedla v úterý za Akademii věd ČR (AV) Eliška Zvolánková v tiskové zprávě. Tým si už zažádal o patenty v Evropské unii a ve Spojených státech.

Vědci dvou laboratoří Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR vyvinuli protirakovinnou látku nazvanou mitoDFO, která cílí na mitochondriální metabolismus železa. Využívá toho, že nádorové buňky potřebují železa více, a blokuje jeho zpracovávání, čímž zabraňuje dalšímu růstu nádoru. Ryze český výzkum publikoval časopis Cancer Research a badatelé už zažádali o patent v EU a USA.

Program Evropské unie Horizont 2020 INFRAIA udělil grant ve výši 5 milionů EUR projektu MOSBRI (Molecular-Scale Biophysics Research Infrastructure, https://www.mosbri.eu). Jedná se o konsorcium 13 akademických center excelence a 2 průmyslových partnerů z 11 různých evropských zemí, koordinovaných Pasteur Institutem (Paříž, Francie). Jedním z partnerů projektu je Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i. (BTÚ AV ČR) z centra BIOCEV.

Vědecký tým Kateřiny Komrskové z BTÚ AV ČR v centru BIOCEV se věnuje zkoumání příčin neplodnosti a podal dva mezinárodní patenty, které mají klíčový význam pro budoucí využití tohoto výzkumu. První dokumentuje, jak s mimořádnou přesností určit kvalitu spermií. Druhý dokáže selektovat poškozené spermie od zdravých a ty následně použít pro umělé oplození. Lékařům a neplodným párům pomohou zvýšit pravděpodobnost úspěšného početí.

Koncem loňského roku ukončila Grantová agentura České republiky (GAČR) hodnocení návrhů projektů, přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu.

Biologickou laboratoř projektu ELIBIO v ELI Beamlines slavnostně otevřeli 20. ledna 2021 Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, a Michael Prouza ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.

Třem mezinárodním vědeckým týmům se podařilo objasnit jedinečný molekulární mechanismus, který umožňuje bakteriím, včetně patogenních, udržet tok genetické informace z DNA do RNA. Objevili tak nové možnosti pro vývoj potřebných antimikrobiálních látek proti závažným patogenům jako třeba původci tuberkulózy. Jejich objev je zveřejněn v časopise Nature Communications.

Zvěřejnili jsme vývoj unikátního skleněného mikrofluidního systému s planárním kanálem pro imunitní vychytávání buněk pracující v tzv. “Stop-Flow” režimu.

Studium interkcí mezi lidským prostatickým membránovým antigenem (PSMA) a RNA aptamerem na titulní stránce Nucl Acid Res

Publikovali jsme unikátní automatizovanou metodu pro klasifikaci a anotaci struktur nukleových kyselin.

Mozková mrtvice představuje světově jednu z hlavních příčin úmrtí a dlouhodobé invalidity. Přestože jde o onemocnění, které je úzce spjaté s věkem, nejsou mechanismy činící starší populaci více rizikovou doposud dobře popsány. Nové poznatky, které popisují vliv stáří na průběh mozkové ischemie v myším modelu, byly tento týden publikovány vědeckým týmem z Biotechnologického ústavu a Ústavu experimentální medicíny České akademie věd v prestižním vědeckém časopise Cell Reports.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získávají Američané William G. Kaelin a Gregg L. Semenza a Brit Sir Peter J. Ratcliffe, jejichž objevy umožnily pochopit podstatu jednoho z klíčových adaptivních systémů pro život člověka a dalších živočichů. Odhalili totiž molekulární mechanismy, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a reagují na ni.

Zvýšená hladina bilirubinu - odpadního produktu metabolismu červených krvinek - v krvi může být symptomem onemocnění jater, jako jsou cirhóza a hepatitida nebo onemocnění žlučovodů.

AIDS je jedním z nejvíce devastujících onemocnění, které má na svědomí smrt více než 35 milionů lidí po celém světě.

Sympatický nervový systém hraje rozhodující úlohu při stimulaci srdeční frekvence a kontraktility srdce, čímž zajišťuje dostatečné zásobení tkání kyslíkem. Dysfunkce sympatiku přispívá k srdečním patologiím, jako je náhlá srdeční smrt ...

Naše smyslové orgány vytváří primární topografické mapy smyslových vjemů, které jsou přenášeny senzorickými neurony do mozku, (např. topografická mapa sítnice oka, dotekové vjemy kůže anebo tonotopická mapa sluchových frekvencí). Při poškození periferních smyslových orgánů je centrální nervový systém schopen určité kompenzace poškození topografických map a tvárnosti nervových spojení.

Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV nedávno ukázali, že rakovinné buňky s poruchami mitochondriální DNA (mtDNA) si po vnesení do laboratorní myši musí obnovit respiraci „krádeží“ mitochondrií s nepoškozenou mtDNA z okolních, nerakovinných buněk.

Co studie nabízí: experimentální léčbu přípravkem MitoTam, která je nemocnému podávána formou infuze do žíly. Jedná se o první podání člověku (tzv. fáze I klinického hodnocení), jehož hlavním cílem je stanovení bezpečnosti tohoto preparátu.

Každý rok jsou v České republice diagnostikovány desítky tisíc pacientů s nádorovým onemocněním. V boji s touto zákeřnou chorobou by nyní mohl pomoci Biotechnologický ústav Akademie věd České Republiky (BTÚ), kde byla objevena nová protirakovinná látka – MitoTam – s netradičním mechanismem účinku. Mitochondriálně cílený MitoTam výrazně potlačuje nádory prsu a účinkuje i proti dalším nádorovým onemocněním. Unikátnost objevu oslovila českého investora, firmu Smart Brain s.r.o. ...

Vědci z výzkumného centra BIOCEV ve Vestci u Prahy se pokusili odpovědět na otázku, jaký je vztah mezi neplodností a cukrovkou. A jak tato nemoc ovlivňuje reprodukci i v následujících generacích.

Biotechnologický ústav AV ČR se sídlem v centru BIOCEV a přední evropský poskytovatel genomických služeb, švédská biotechnologická firma TATAA Biocenter s podporou firmy Roche v nedávné době úspěšně zakončily vývoj nové ultra sensitivní techniky pro analýzu malých molekul RNA, tzv. microRNA. Základem nové metody, nazvané Two-tailed PCR je inovativní, patentově chráněná struktura DNA-oligonukleotidu sloužícího pro záchyt molekul microRNA. ...

Ještě nikdy nebyli čeští vědci tak blízko léku na rakovinu prsu. Po čtyřech letech vyvinuli látku, která dokázala zcela zneškodnit nádorové buňky u jedné z jejích nejagresivnějších forem. V České republice jí trpí až 20 procent pacientek s nádorem prsu. Přípravek s názvem MitoTam úspěšně prošel laboratorními i preklinickými zkouškami. Letos se plánuje zahájení klinických testů na lidském organismu.

Česká infrastruktura pro integrativní strukturní biologii (CIISB) se dne 22. září 2016 na základě jednomyslného rozhodnutí členů INSTRUCT Council stala plnohodnotným INSTRUCT centrem. Tento obrovský úspěch umožní Centru molekulární struktury (CMS) v centru BIOCEV a strukturně-biologickým servisním laboratořím centra CEITEC nabízet svoje služby oficiálně pod hlavičkou výzkumné infrastruktury INSTRUCT.

Vydavatel přestižního časopisu Antioxidants & Redox Signaling (IF 8,499 za poslední 5 let) se rozhodl na obálku dubnového čísla tohoto časopisu (No. 11) umístit fotografii z článku, na kterém se podíleli vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i.

Buněčné dělení je jeden ze základních mechanismů, které neustále probíhají ve všech živých organismech. Jeho poruchy mají za následek vážná onemocnění jako dědičné nebo nádorové choroby. Mezinárodnímu týmu vědců z České republiky, Německa a Nizozemska se nyní podařilo doplnit další dílek do skládačky molekulárních mechanismů nezbytných k pochopení, jak buněčné dělení funguje. O tomto výzkumu nedávno informovali v prestižním vědeckém časopisu Cell.

Nádorová buňka, která nemá mitochondriální DNA nezbytnou pro funkci buňky, umí získat mitochondrii z jiné buňky a tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který "přepíše učebnice", poznamenává popularizační webový portál IFLScience.

Přes velkou snahu odborníků na celém světě stále přibývá počet pacientů s nádorovými onemocněními. Jedním z důvodů,proč není současná léčba postačující a je třeba hledat nové přístupy, je neobyčejná schopnost rakovinných buněk mutovat. Je proto důležité objevit „Achillovu patu” nádorů, tedy způsob zásahu, proti němuž by nádorová buňka nenašla obranu.

Laboratoř inženýrství vazebných proteinů Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i. pod vedením RNDr. Petra Malého, CSc. učinila významný objev, který může přispět k vývoji nových léků k léčbě lupénky.