Příspěvky

Nový Zámek v Nových Hradech hostil ve dnech 20. až 22. března 2025 již XXI. ročník Discussions in Structural Molecular Biology společně s 8. CIISB User Meeting. V jedinečných historických prostorách se sešlo 125 účastníků, kteří měli možnost vyslechnout 27 vědeckých přednášek, 9 krátkých prezentací a prohlédnout si 51 posterů.

Do you believe in Got(s)? (glutamic oxaloacetic transaminases)

Čeští vědci mají na svém kontě další přelomový objev. Zjistili, že horizontální mitochondriální transfer (HMT) je společným jmenovatelem více než dvaceti typů nádorových onemocnění. Výsledky jejich bádání o tomto procesu mohou přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Jeden z procesů v lidském těle, který je zásadní pro běžné fungování organismu, umí rakovina využít, aby se snadněji šířila. Popsal to nový český výzkum. Zjištění podle vědců však může přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Development of pancreatic endocrine lineages on single cell level

Horizontální mitochondriální transfer je společným jmenovatelem více než 20 typů nádorových onemocnění. Pod studií shrnující poznatky o tomto procesu v prestižním časopise Cancer Cell je podepsaný tým vědců vedený profesorem Jiřím Neužilem z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV. Výsledky mohou přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i. (BTÚ) v listopadu otevře novou výzkumnou laboratoř. Poprvé v historii ústavu ji povede zahraniční vědec, který přinese nové zkušenosti a mezinárodní spolupráci.

Poznání, ale i zábavu pro návštěvníky připravili organizátoři festivalu věnovaného nejdůležitějšímu, a přitom stále záhadnému orgánu lidského těla.

Poznání, ale i zábavu pro návštěvníky připravili organizátoři festivalu věnovaného nejdůležitějšímu, a přitom stále záhadnému orgánu lidského těla.

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) funguje od roku 2022. Nejedná se o budovu plnou vědců, ale o konsorcium propojující již existující i nově vznikající výzkumné skupiny na univerzitách, v ústavech i na klinických pracovištích s cílem vytvořit pro optimální podmínky pro vzájemnou spolupráci a také koordinovat výzkum rakoviny v ČR.

Bakterie rezistentní vůči antibiotikům představují globální hrozbu pro veřejnost. Tato rezistence ztěžuje léčbu nemocí, jako je například tuberkulóza nebo zápal plic. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR a CEITEC Masarykovy univerzity odhalili nový mechanismus, který by mohl vydláždit cestu k budoucí léčbě bakteriálních onemocnění. Výsledky zveřejnil časopis Journal of Bacteriology.

Bakterie rezistentní vůči antibiotikům představují globální hrozbu pro veřejnost. Tato rezistence ztěžuje léčbu nemocí, jako je například tuberkulóza nebo zápal plic.

Vědci objevili význam látky zvané interleukin 6 (IL-6) a na základě tohoto poznání vyvinuli nové léčebné postupy.

Česko-slovenská biologická společnost v r. 2025 pořádá již XXVIII. ročník Biologických dnů, letos s podtitulem Reprodukční biologie a onkologie. Konference proběhne ve dnech 17. - 18. 9. 2025 v prostorách areálu BIOCEV ve Vestci u Prahy.

Hledáte efektivní způsob, jak ukládat, sdílet a znovu využívat experimentální data z molekulární biofyziky?

Explore Transcriptomics at GeneCore and Get Inspired for Your Next Grant

Horizontální mitochondriální přenos (HMT) je proces, při kterém se mitochondrie včetně své DNA přesouvají mezi buňkami, což může významně ovlivnit jak přijímající, tak i dárcovskou buňku. Tento jev je poměrně nedávno rozpoznaný, první zmínky o něm se objevují v 90. letech minulého století.

Multi-omics platforma pro hledání biologických korelátů nemocí a vývoj nových diagnostických, preventivních a léčebných postupů

Antibiotic resistance - some structural biology insights

Protein Production Facility – DNA & Proteins for Your Research

Horizontal Mitochondrial transfer: a new cancer hallmark with clinical relevance

Vestec, Česká republika – Ve dnech 21. a 22. listopadu se v centru BIOCEV sešli zástupci výzkumné infrastruktury Instruct-ERIC, aby diskutovali o současnosti a budoucnosti strukturní biologie. Setkání, které hostil Biotechnologický ústav (BTÚ), přivedlo dohromady přední evropské výzkumníky poskytující přístup k nejmodernějším technologiím a metodám v oboru, aby společně prozkoumali budoucí směřování a priority evropských infrastruktur.

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování tvaru a pohybu buněk. ...

Vestec, Česká republika — Minulý týden hostil Biotechnologický ústav konferenci MOSBRI v centru BIOCEV, kde se sešli přední vědci, odborníci na datové úložiště a biofyzikové, aby řešili klíčové výzvy v oboru: efektivní správu a dostupnost dat. Dvoudenní akce, která se konala 7. a 8. listopadu, podpořila diskuse o pokrocích v interoperabilitě a integrativních přístupech ke sdílení a analýze dat.

Týmy vědeckých pracovníků z Biotechnologického ústavu AV ČR vedený prof. Jiřím Neužilem a z Ústavu experimentální medicíny AV ČR vedený dr. Pavlem Vodičkou a dr. Soňou Vodenkovou v nedávné době publikovaly přehledový článek v prestižním časopise Trends in Cancer pod názvem Mitochondrial DNA damage, repair, and replacement.

REGENERACE POŠKOZENÉ TKÁNĚ

Introduction of novel phage endolysins as a tool for eradication of biofilm-associated multidrug-resistant Gram negative pathogens

Čeští vědci dosáhli zásadního pokroku v pochopení zotavování mozku po mrtvici. Jejich výzkum přináší hlubší vhled do molekulárních a buněčných procesů, které se dějí první kritický týden po cévní mozkové příhodě. Biotechnologický ústav Akademie věd ČR (BTÚ AV ČR) a Ústav experimentální medicíny AV ČR (ÚEM AV ČR) o tom informovaly v tiskové zprávě.

Čeští vědci dosáhli zásadního pokroku v pochopení zotavování mozku po mrtvici. Jejich výzkum přináší hlubší vhled do molekulárních a buněčných procesů, které se dějí první kritický týden po cévní mozkové příhodě. Biotechnologický ústav Akademie věd ČR (BTÚ AV ČR) a Ústav experimentální medicíny AV ČR (ÚEM AV ČR) o tom informovaly v tiskové zprávě.

Tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (BTÚ AV ČR) a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (ÚEM AV ČR) s podporou kolegů z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) učinil významný pokrok v pochopení toho, jak se mozek zotavuje po mrtvici. ...

Letošní Nobelova cena za fyziku, která oceňuje průlomové řešení jednoho z nejtrvalejších vědeckých problémů – skládání proteinů, je uznáním síly výpočetní biologie. Tento úspěch, umožněný inovativním spojením bioinformatiky a umělé inteligence, ukazuje, jak ověřená, strojově čitelná data pohánějí moderní vědecké objevy.

Ve dnech 24. a 25. října 2024 se v centru BIOCEV ve Vestci konala První mezinárodní konference o horizontálním mitochondriálním přenosu a dynamice (Horizontal Mitochondrial Transfer and Dynamics, HMTD). Hlavním organizátorem byl prof. Jiří Neužil, vedoucí Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu.

Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z ÚOCHB AV ČR, ve spolupráci s dalšími kolegy z Akademie věd, konkrétně z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu. Pomocí pokročilé kryogenní elektronové mikroskopie a biochemických přístupů se jim podařilo popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin. Studii zveřejnil vědecký časopis Nature Communications.

NMR contributions to understand the role of RNA conformational plasticity

Ve dnech 13. až 15. října 2024 se v malebném prostředí zámku Liblice konal 29. ročník Sympozia biologie a imunologie reprodukce (SBIR). Tato dlouholetá konference přivítala 62 účastníků, převážně z České republiky a Slovenska, kteří diskutovali o nejnovějších poznatcích v oblasti reprodukční biologie, asistované reprodukce a imunologie.

Regenerace není nic kouzelného: celá řada organismů si obnovuje poškozené, nebo dokonce úplně ztracené tkáně jako na běžícím páse aniž by poškození zanechalo jakékoliv jizvy – od nezmarů přes ještěrky až po člověka.

Na zámku v Liblicích se konalo setkání studentů z prestižních vědeckých institucí. Účastnili se ho zástupci z Institut Curie, Cordelier Research Institute a Biotechnologického ústavu.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou rozhodující při obnově tkání. Jejich objev byl publikovaný ve vědeckém časopise Genome Biology. Informoval o tom BIOCEV v tiskové zprávě. Objev může v budoucnu také pomoci v léčbě onkologických onemocnění.

Rána se může zahojit bez jizev, pokud jsou přítomny regenerační iniciační buňky (RIC). Tento závěr publikovali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV v prestižním mezinárodním časopise Genome Biology. Objev může v budoucnu pomoci v léčbě onkologických onemocnění.

Jedním z předpokladů kompetitivního výzkumu na vysoké úrovni je špičková technologie. Laboratoř molekulární terapie BTÚ v centru BIOCEV zavedla v červenci 2024 nový přístroj of firmy Akoya Biosciences, Phenocycler, který umožňuje studovat prostorovot proteomiku na biologických vzorcích.

Vědci z Biotechnologického ústavu AVČR a 1. lékařské fakulty UK vyvinuli látky – ligandy, které dokáží deaktivovat funkci bílkoviny s názvem interleukin 6 v nádorovém prostředí blokací příslušného receptoru. IL-6 totiž přispívá k množení nádorových buněk a vede ke vzniku metastáz. V laboratorních podmínkách dokázaly tyto nové ligandy zpomalit růst a pohyb rakovinných buněk melanomu, duktálního adenokarcinomu pankreatu a glioblastomu. ...

Nucleid Acids Structural Bioinformatics

Biotechnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (BTÚ) dosáhl významného úspěchu ve výzvě MŠMT Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) – Mezisektorová spolupráce.

Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR odkryla nový mechanismus vzájemného ovlivňování mikrotubulů a aktinového cytoskeletu při dělení buněk. ...

V roce 60. výročí založení EMBO bylo přijato 100 nových členů a 20 přidružených členů. Jedním z nich je Zdeněk Lánský, vedoucí Laboratoře strukturních proteinů.

Basic overview and hands-on experience in methods of protein crystallization and diffraction.

Small angle X-ray scattering is a powerful method for in solution characterization of macromolecular structures. The course will provide practical experience with the data collection and processing.

Byl zvolen na XXX. valném shromáždění, které se konalo ve dnech 20. - 21. 5. 2024.

Vědci z Biotechnologického ústavu úspěšně vyvinuli nové malé proteinové blokátory lidského interleukinu-6 receptoru alfa (IL-6Rα) a ve spolupráci s vědci z dalších akademických institucí je důkladně funkčně otestovali.

How understanding metabolism informs cancer progression

Structural basis of MICAL autoinhibition and activation

Microtubule doublet assembly in vitro and its regulation by PACRG and FAP20

IBT employees only

Ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR převzalo z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové diplomy vědeckého titulu „doktor věd“ 11 jeho nových nositelů. Působí na pracovištích Akademie věd České republiky, jeden z nich na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Identifying leukemic stem cells in single-cell data using ScarfWeb and Cellhub Uncovering the Hidden Insights: Empowering Researchers with Single-Cell Genomics Data Ecosystem

Možná nejsou tolik vidět, jejich práce je ale pro Akademii věd ČR a její pracoviště důležitá. Ať už jde o administrativní a technické zaměstnance, nebo laboranty, svou odborností, pečlivostí a loajalitou přispěli, aby se naše instituce těšila z profesionálního zázemí. A za to si zaslouží poděkovat. Dohromady 14 kolegům a kolegyním, kteří pracovní život spojili s Akademií věd ČR, předala 14. května 2024 předsedkyně instituce Eva Zažímalová děkovné listy.

Tým z Laboratoře inženýrství vazebných proteinů se svými spolupracovníky z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) zveřejnil článek popisující vytvoření kolekce malých vazebných proteinů nazvaných Myomediny MBA, které rozšiřují sbírku detekčních nástrojů pro diagnostiku pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC). ...